„Ono to k tomu věku patří, protože člověk má za sebou nějaké příběhy, kotrmelce, starosti a dokáže si představit, co všechno se může stát. Takže jsem teď ve fázi, že mě všechno dojímá. Nejvíc brečím u Extrémních proměn. A taky mám u toho největší hlad,“ směje se Lucie Bílá.