Registrieren

Jsou dny, které se od sebe téměř neliší. Ráno začne stejně jako včera. Káva pomalu chladne na stole, někdo hledá ponožky, někdo spěchá do práce, děti se smějí něčemu, co dává smysl jen jim. Takové dny si člověk neukládá. Nepamatuje si je. A přesto se k nim jednou vrátí. Ne kvůli tomu, jaké byly. Ale kvůli tomu, co přišlo potom. A právě tak si Jiří Malík vybavuje dobu, kdy poznal Zapletalovy.